Litomyšlsko - poličský kroj

Popis ženského kroje Litomyšlsko - poličského

Kroj z Litomyšlska je neobyčejně hezký. Jeho krása spočívá především v pevných klidných liniích, které společně ve spojení s barevností látek a pentlí, jemností a bohatostí výšivek vytvářejí velmi souladný a půvabný celek.

Košilka

je z jemného lněného plátna, má rovný střih s podpažními klínky, rukávy jsou menší, podkasané, zakončené asi 6 cm širokou síťovanou krajkou, u krku je nabraný krajzlík z asi 8 cm široké síťované krajky

Zástěra ("fěrtoch")

dvě verze
- jemné bílé plátno vyšité vínově červeným květinovým vzorem, samotná zástěra všita do širšího také vyšívaného pásku
- tmavě modré (indigové) plátno s plnou bílou výšivkou na dolním okraji a po stranách bohatší, asi 150 cm široká, v pase nabraná
do pásku

Kordulka

jednobarevná (vínová, žlutá, zelená, hnědá, modrá); tvarem velmi blízká obvyklým českým šněrovačkám, nemá však šůsky přesahující pas a je v pase rovně ukončena, na zadním díle jsou přišité vycpané válečky (honzíky, šorčíky), na kterých spočívá sukně, šněrování je pouze naznačené barevnou stužkou; přední díly jsou vyztuženy a šněrují se barevnou stužkou, přes šněrování je „branka“

Sukně

dvě verze
- mezulánka - široká, nabraná, dlouhá přes polovinu lýtek, jednobarevná (modrá, hnědočervená, tmavozelená)
- kolovanka - lněná, světlý přírodní podklad, červené příčné pruhy rozlišné šířky, dole hustší, nahoře řidší

Spodnice (spodní sukně)

měly by být nejméně tři, aby rozšiřovaly postavu v pěkný zvonovitý tvar; měla by být široká, nařasená, kanýr těsně k okraji sukně; z bílého plátna

Šátek („kosička“)

třícípý, přes ramena, zavazovaný pod brankou na kordulce, popř. zastrkovaný na bocích pod sukni

dvojí barevnost

- jemné bílé plátno vyšité vínově červenou nití jako zástěra
- velmi pestrobarevný, ale ne křiklavě, vínově červený

Punčochy

přízové, jasně červené nebo bílé, někdy i modré; na kotníku někdy zdobené jemnou výšivkou bílé nebo smetanové nebo jiné jemné barvy

Střevíce

černé, kožené, nízký podpatek, úzký pásek přes nárt

Úprava hlavy

šata - pruh velmi jemné látky asi 180cm dlouhý a 25 cm široký, na koncích jemně vyšitý žlutavým hedvábím a zakončenou vzácnou paličkovanou nebo šitou krajkou; pod šatou bývalo vidět na tvářích „loubek“ (ozdoba, kterou známe v Čechách zase jen z Litomyšlska), byl to kovový polokruhový oblouček, který byl na koncích rozšířen v tepanou nebo tlačenou růžici s barevným sklíčkem a měl za účel upevňovat k hlavě čepec; dívky měly vlasy hladce sčesány k týlu spletené ve dva rulíky a stočené v pevný „dundýlek“ ozdobený stuhou, mosazná žlutá nebo postříbřená jehlice

Popis mužského Litomyšlského kroje

Mužský Litomyšlský kroj je stejně pestrý a bohatý jako kroj ženský. Jeho zdobnost spočívá ve výšivkách. Objevuje se především droboučký květinový vzorek vyšívaný modrým hedvábím.

Košile

z pevného bílého plátna, má velmi široké rukávy vždy dobře naškrobené a nažehlené, sebrané na zápěstí v pásek, který je ozdoben dosti bohatou výšivkou z bílého hedvábí, u krku nabraná do širokého přeloženého podobně vyšitého límce

Vesta („bruslek“)

velmi krátký střih do pasu, vysoký tuhý límec, ozdobně vykrojené kapsičky; šůsky vzadu jednoduše rozstřižené; bohatě vyšívané

drobné kvítečky a hrozny jsou vyšity na větévkách vinoucích se po vysokém límci, vyplňují mezery mezi hustými řadami knoflíků a dírek na přednicích, splétají se v kytice posazené nad zadními šůsky; kolem přednic a po límci se vinula vlnovka s kvítky; na pravé straně je našita hustá řada drobných zlatých knoflíků, na levé straně hedvábím obšité dírky (zapínalo se však jen několik dolních knoflíčků); sukno na bruslek bylo buď bílé s chrpově modrou výšivkou; okraj vesty byl vždy lemován pruhem červeného sukna, jez vystupovalo i na vrchní stranu; objevovala se i kazajka zvaná lajblík

Kalhoty

původně kožené (skopová, jelení, srnčí kůže); nebyly žluté jako u ostatních krojů, ale světle hnědé; úzký poklopec zavěšen na dva knoflíky; jednoduše vyšívané; pod kolenem se zavazovaly úzkými řemínky

Pásek

zvláštní a krásný kožený pásek široký 12-16 cm; celý pás byl dvojitý – na jednom konci sešitý, na druhém uzavřený prostrčeným řemínkem, tvořil tak sáček, v němž nosívali sedláci peníze; byl neobyčejně jemně vyšit pavími brky do květinových vzorů, pás vyplňoval mezeru mezi kalhotami a krátkým bruslekem; někdy byl pásek nahrazen šlemi

Šátek

pestrý, podobný jako u ženského kroje, ale menší; často polovina přestřiženého čtvercového šátku (poloušek); uvazoval se pod přiložený límec košile

Punčochy

bílé přízové, někdy také modré nebo červené; někdy vyšívané; sahaly až nad koleno

Boty

dříve nízké střevíce s velkou kovovou přezkou; později se prosadily vysoké černé kožené holinky

Plášť

nejkrásnější část mužova kroje, jakýsi odznak jeho mužské i stavovské dospělosti; byl z bílého lehce namodralého sukna; dosahoval téměř až na zem, měl krátký živůtek a k němu přisazené široké šosy, které se skládaly po stranách zad v hluboké varhánkové záhyby; zdoben jemnou jasně modrou výšivkou a ozdobnými knoflíky; byl určen jen pro zvláště slavnostní příležitosti

Pokrývka hlavy

obvykle čepice rozšířená i v jiných českých krajích; pro zdejší kraj byla příznačná „stolice“, kožešinovým prámcem po pravé straně, vysokým asi 10cm, po levé straně asi 28 cm; další pokrývkou hlavy byl čený širák – velmi široký, v průměru až 55 cm, okraje po stranách zdviženy po stranách černými sametkami tak, aby se nad čelem zdvihaly (náznak klobouku třírohých), nahoře stříbrný knoflík